Radovljica leží v severozápadní části Lublaňské pánve. Širší rovina okolo Radovljice, kterou zformoval pohyb Bohinjského ledovce a řeky Sava Dolinka, se nazývá Dežela. Ledovec a řeka za sebou zanechaly pro toto území charakteristické terasy a morény.

Rovinu ze severu ohraničují Karavanky, ze severovýchodu část Kamnicko-Savinjských Alp a na jihu krasová náhorní plošina Jelovica. Rozděluje ji řeka Sava, která zde vzniká soutokem řek Sava Bohinjka a Sava Dolinka. 

Dežela byla osídlena již v době bronzové. Archeologické nálezy svědčí o přítomnosti lidí v období římské říše a stěhování národů. Intenzivnější rozvoj Radovljice z vesnice v město je spojen s hraběcím rodem Ortenburg, později samozřejmě s Habsburky a zámožným rodem Thurn-Wallsassina. Radovljica plnila úlohu správního i hospodářského centra celého regionu. Hospodářský význam později převzalo průmyslově vyspělejší město Jesenice, ale správním centrem zůstala dodnes.   

 

Jedno z nejlépe zachovalých středověkých náměstí ve Slovinsku

Náměstí Linhartov trg v Radovljici je považováno za jedno z nejlépe zachovalých středověkých náměstí ve Slovinsku. Z obou stran ho obklopují renesanční a gotické měšťanské domy s malebnými fasádami. Některé z nich si zaslouží zvláštní pozornost. U vchodu na náměstí naproti informačnímu centru se nachází dům, na jehož místě původně stál rodný dům ústřední osobnosti slovinského osvícenství, historika, dramatika a básníka s českými kořeny Antona Tomaže Linharta (1756 - 1795). Přibližně v polovině náměstí stojí Šivčeva hiša z 16. století s freskou Stvoření Evy. V přízemí je zřízena galerie, v patře pak zachovalá obytná místnost, kuchyň a spíž. Mezi další zajímavé domy patří Malijeva hiša s lavičkou, která fungovala jako městský pranýř, Vidičev dvorec s cukrárnou, Lectarjeva hiša s restaurací a perníkářskou dílnou a Magušarjeva hiša s arkádovým dvorem a keramickou dílnou. Dominantu náměstí představuje zámeček, v současnosti sídlo hudební školy, muzea včelařství a muzejní sbírky věnované již zmíněnému A. T. Linhartovi.

 

Mluvíme-li o Radovljici, nesmíme zapomenout na její významné okolí

Historie, tradice a příběhy vesnic v okolí Radovljice nabízí širší kontext života pod Karavankami a Alpami. Setkáme se v nich s dědictvím, které není poznamenáno masivním turistickým ruchem.

 

Kropa

V úzkém údolí pod náhorní plošinou Jelovica leží Kropa, kolébka kovářství, kulturní a technický památník národního významu. Patří mezi nejstarší železářské hutě na území Slovinska. V pozdním středověku Kropa žila z těžké práce dělníků, dolování a tavení železné rudy, přípravy dřevěného uhlí,  rachotu měchů a kladiv, která vyráběla ručně kované hřebíky, jejichž věhlas zněl po celém Středozemí.

 

Brezje

Za návštěvu určitě stojí ústřední slovinské poutní místo Brezje s národní svatyní Bazilikou Marije Pomagaj (Marie Pomocnice). Původně zemědělská oblast se na počátku 19. století, v dobách francouzské nadvlády, začala měnit. Známý malíř Leopold Layer byl zavřen ve francouzském vězení a na základě příslibu propuštění z vazby namaloval výjimečný obraz Marie Pomocnice. Obraz umístili právě ve vsi Brezje. Roku 1863 došlo u tohoto obrazu k řadě zázračných uzdravení, začalo sem přicházet stále více lidí. Po dokončení gorenjské železnice počet poutníků významně narostl. Za 2. světové války obraz bezpečně ukryli domácí obyvatelé a tamní františkánské sestry. Sestry ročně přijmou okolo 300 000 poutníků. Vedle duchovní činnosti se věnují i kuchařskému umění. V 19. stol. vyšla první kuchařka sestry Felicity Kalinškové, nejvíckrát vydaná kuchařská kniha ve Slovinsku. Dosud Baziliku Marije Pomagaj navštívilo skoro 14 milionů poutníků, z toho mnozí po původních pěších cestách. 

 

Hrad Kamen

Hrad Kamen (Grad Kamen) leží na strategickém místě ve vsi Begunje na Gorenjskem, u cesty, která ve středověku fungovala jako spojnice dvou slovinských oblastí Kranjska a Koroška. Hrad vlastnil nejprve hraběcí rod Ortenburg, později Lambergové. Mezi vlastníky hradu nejvíce vynikal slavný turnajový rytíř Gašper Lamberg ve službách císaře Maxmiliána. V současnosti hrad slouží jako prostor pro konání různých kulturních akcí. 

Kolem teče potok Draga, dle kterého nese název údolí táhnoucí se za hradem. Přibližně v polovině údolí bývalo nacistické popraviště, na jehož místě nyní stojí památník (architekt Edvard Ravnikar a sochař Boris Kalina). Konec údolí Draga je výchozím bodem horských túr. 

 

Kostel sv. Petra nad vsí Begunje na Gorenjskem

Kopec s kostelem sv. Petra nabízí nádherný výhled na rovinu Dežela v pozadí s náhorní plošinou Jelovica a Julskými Alpami a část Lublaňské pánve. Ke kostelu z roku 1523 vede kratší pěší cesta (cca 30 min) ze vsi Begunje na Gorenjskem. Interiér výzdobil výjevy z Kristova života a života apoštola Petra malíř Jernej iz Loke. Kousek od sv. Petra se nachází horská chata Sankaška koča, výchozí bod výletů do hor.