Ostrov

S roztáváním ledovce vznikl i ostrov. Neformovala ho však výhradně příroda, archeologické nálezy svědčí o přítomnosti člověka na ostrově již v mladší době kamenné. Původně se zde nacházela svatyně k uctívání pohanské bohyně lásky Živy. S příchodem křesťanství se dřevěná svatyně postupně proměnila ve zděný kostel Nanebevzetí Panny Marie. Nejvíce stavebních zásahů ostrov zažil v 17. století. Z tohoto období pochází proslulé jižní schodiště o 99 schodech. Nahoře u schodiště stojí stavba Mežnarija, v níž přebýval kostelník a kaplan. Poutníci nocovali v sídle probošta Proštija. Za kostelem je menší stavba Puščavica (puščava=poušť). Ta fungovala jako útočiště meditujících duchovních, kteří na ostrov přišli vychutnávat klid a mír. K severnímu pobřeží ostrova vede úzké kamenné schodiště z roku 1852. Na pobřeží je kaplička Matky Boží Lurdské. Kostel Nanebevzetí Panny Marie se zvonem přání byl od nepaměti poutním místem, poutníci pak považováni za první "turisty" přicházející do Bledu. 

Organizovaný přísun turistů

Na počátku organizovaného turistického ruchu s kompletní turistickou nabídkou stojí švýcarský přírodní léčitel Arnold Rikli (1823 - 1906), který se sem přišel sám léčit v druhé polovině 19. století. Shledal, že mu místní klima velmi svědčí. Vybudoval první léčebné sanatorium a začal sem cíleně přivádět hosty. Arnold Rikli proslul svojí léčebnou metodou opírající se o tři základní pilíře slunce, voda, vzduch, které se v Bledu nachází v ideální kombinaci. Jeho hosté (pacienti) byli podrobeni přísnému režimu zahrnujícím lehké stravování bez masa a alkoholu, koupele v chladné vodě, slunění i brzké ranní procházky na boso a ve sporém oděvu. Klient se měl zkrátka plně oddat bledské přírodě. Tento režim mnozí pacienti nevydrželi a zázemí pro svůj pobyt v Bledu si hledali jinde. Tak začali místní obyvatelé pronajímat pokoje, rozšiřovat kulinářskou nabídku a přizpůsobovat se poptávce hostů. Píší se začátky organizovaného turistického ruchu v Bledu.

Pletna

Pletna je název 7 m dlouhého a skoro 2 m široké dřevěného plavidla. Zápisky v církevních knihách potvrzují její existenci již ve 12. století, tedy v období feudalizmu a povinností poddaných odvádět desátky. Chudí sedláci z vesnice Mlino, která leží na jižním břehu Bledského jezera, však neměli dost půdy k pokrytí desátek. Proto svoji povinnost vůči vrchnosti plnili jinak – bezplatným převozem poutníků na ostrov právě na pletnách. Později za časů Marie Terezie a ukončení feudalizmu se z povinnosti stalo právo. Tradice převozu poutníků (turistů) na ostrov se dědí z rodu na rod v rámci několika rodin, jejichž kořeny sahají do dávné minulosti.

Fijakerji

Fijakerji jsou vozy tažené koňmi. Po výstavbě první železnice fungovaly jako přeprava hostů z nádraží Lesce-Bled do hotelů v Bledu. Povolání fijaker se dědí v rámci rodu z otce na syna.

Blejska kremna rezina neboli Kremšnita v kavárně Park 

​Tradiční zákusek, který vznikl v cukrářské dílně v kavárně hotelu Park. Mistr cukrář Ištvan Lukačević, původem ze srbské Vojvodiny, roku 1953 přetvořil starý vojvodinský recept a dal tak vzniknout výjimečně lehkému a krémovému zákusku. Blejska kremšnita se dle tradičního receptu peče (několikrát) denně čerstvá, výhradně z přírodních surovin. Nejdříve se zadělá dobré máslové těsto, 7x se přeloží a nechá se odpočívat do druhého dne. Ráno se upeče a vychladne. Jako náplň se uvaří jemný vaječný krém, který se udržuje ve varu přesně 7 minut. Přidá se sníh z bílků, smíchá a vyklopí na  plát těsta. Po vychladnutí se vaječný krém překryje hustě ušlehanou šlehačkou. Pokryje se s druhým plátem těsta. Nakrájí se na kostky o rozměrech 7 x 7 cm. A takto tuhle pochoutku připravují už šedesát let.

Soutěska Vintgar

Soutěska vyhloubená řekou Radovna leží přibližně 4 km severozápadně od Bledu. Ve svojí přirozené podobě nebyla průchozí, proto byla již krátce po svém objevení koncem 19. století vybavena dřevěnými můstky a chodníky. Po nich se dá pohodlně projít celou 1,6 km dlouhou trasu zakončenou třináctimetrovým říčním vodopádem Šum. Vintgar představuje jedno z nejvyhledávanější turistických míst v okolí Bledu.