Tereza Kouřilová
Lokální průvodkyně v oblasti Bled a Bohinj, Slovinsko
AJDNA (1064 m n. m.)
Ajdna (1064 m n. m.) je menší, skalnatý kopec na jižním pobočí hory Stol (2236 m n. m.) v Karavankách. Její vrchol je poměrně obtížně dostupný. V chaotickém období rozpadu římského impéria fungovala jako přírodní tvrz, skalní hrad, útočiště přibližně stovky lidí.
Kudy z Bledu
Do výchozího bodu se z Bledu dostaneme autem ve směru Ljubljana, kdy na kruhovém objezdu u vsi Lesce zahneme na výjezdě Žirovnica. V Žirovnici udržujeme směr Završnica a následně Valvasorjev dom pod Stolom.
Konečně pěšky
Pochodovat můžeme začít z více míst, avšak nejjednodušší je vyrazit od chaty Valvasorjev dom pod Stolom (1181 m n. m.) nebo z cesty vedoucí pod chatou. Z obou výchozích bodů sestupujeme přibližně 45 resp. 30 min až k rozcestí, kde se rozhodneme, kudy se dobereme k vrcholu. Nabízí se nám dvě možnosti. Strmá, ocelovým lanem zabezpečená cesta vlevo, kde je doporučeno použít set via ferrata a která není vhodná pro lidi trpící závratěmi, nebo nenáročná stezka vpravo. Obě cesty se setkají na vrcholu s nádherným výhledem na Lublaňskou pánev, Julské Alpy, Bled, náhorní plošinu Mežakla a město Jesenice. Pokud se rozhodneme pro strmou trasu, z vrcholu sestoupíme na spodní terasu Ajdny s archeologickým nalezištěm a k spodnímu rozcestí se vrátíme po lehčí cestě.
Památka národního významu
Archeologické vykopávky na Ajdně svědčí o událostech slovinské minulosti z bouřlivého období rozpadu římské říše. Pozdně antická osada čítala přes 20 objektů včetně cisterny na vodu a kostela, jehož zrekonstruované ostatky jsou zastřešeny. Opraveny jsou také zbytky několika obydlí těsnících se jedno na druhé, z čehož se dá usuzovat, že se „Ajdové“ potýkali s problémy souvisejícími s malým prostorem.
Kdo byli Ajdové a proč se usadili právě tady?
Ve slovinské mytologii představují Ajdi nadpřirozeně veliké (božské) bytosti resp. se tak označují pohané z období počátku křesťanství. Starousedlíci se právě na Ajdnu ukryli
v 5. století v dobách rozpadu římské říše, kdy se oblast okolo Bledu a východních Alp stala průsečíkem politických interesů Franků, Bizance, Langobardů, Avarů a katolické církve. Skalnatá Ajdna poskytovala přirozenou ochranu a představovala bezpečnou pozorovatelnu dění tam dole. Živobytí si Ajdové zajišťovali, navzdory izolované lokalitě, zemědělstvím, chovem zvířat, výrobou a zpracováním železa i keramiky. Mezi archeologickými nálezy v podstatě chybí mince, z čehož vědci usuzují na nepřítomnost obchodu. Jejich hospodářství bylo soběstačné a naturální. Osud Ajdů po 7. století zůstává hádankou. Jisté je, že kostel, kolem něhož byla odkryta vrstva popela, byl násilně vykraden a zničen. Staroslovanská železná spona na meč z 9. stol. dokazuje, že sem zavítali Slované. Vzpomínka na Ajdnu je uchována především ve slovinské lidové slovesnosti, jménech a geografických názvech.
Zdroje:
Pleterski A (2013): Vprašanja o preteklosti zgodnjih Slovanov ob primeru župe Bled, Arheološki veštnik
foto: archiv autorky